Je pravdou, že na našich silnicích často dochází k mnoha problémům. Ty jsou z velké části dány tím, že v naší republice se mnohdy preferuje agresivní styl jízdy, spíše než ten defenzivní. Také porušování dopravních předpisů je poměrně časté, neboť například maximální povolená rychlost je mnohými považována za tu minimální, kterou bychom měli jet, zvláště ve městech, kde je padesátka.

Není tedy divu, že si mnozí myslí, že jsme těmi nejhoršími řidiči na světě. Většinou však nemají dostatečná data k tomu, aby to posoudili. Jistě, dnes jezdíme do zahraničí častěji, než kdykoliv jindy, ovšem většinou cestují letadlem, a po celou dovolenou jsou v resortu, takže se do běžného provozu dané země nedostanou. Proto v podstatě nemáme srovnání, tedy většina z nás. Dálkoví řidiči nám však mohou říci, že tak špatně na tom zase nejsme.

Na problém můžeme narazit především v jižních a afrických zemích, jako je například Egypt či Indie. Zde je kultura řízení naprosto jiná. Počet automobilů je zde mnohem větší, a tak každý jezdí tak, jak může. Nepomáhá ani to, že pravidla silničního provozu jsou odlišná od těch, která máme u nás. Pokud se tedy chcete do těchto zemí vydat autem, pak s největší pravděpodobností přijde na řadu skutečně velká frustrace.

Navzdory tomu, co bychom očekávali, však tyto země nemají tak vysoký počet dopravních nehod. Je to proto, že navzdory zdánlivému chaosu zde existuje systém, který místní znají a dodržují. Jistě, znamená to hodně troubení a křiku, avšak každý ví, jak se má chovat, a co může očekávat od ostatních řidičů.

V naší zemi něco takového není. Zde se právě na pravidla silničního provozu v podstatě kašle, a podle toho situace také vypadá. Znamená to totiž, že řidič si nemůže být nikdy jistý, jak se ten druhý zachová. To pak vede k nedorozuměním, která mnohdy končí dopravní nehodou. A přitom by valné většině z nich šlo jednoduše zabránit. Stačilo by jen a pouze dodržovat silniční zákony.