Možná to bude znít podivně a příliš amatérsky, ale pojďme si na rovinu říct, že děti teď příliš ke slušnému vychování nevedeme. V poslední době se nám tady v naší republice vyskytuje takový nešvar, kterému se říká americká výchova. Někdo to nazývá i nevýchovou. Ano, to je krásná metoda a je zcela funkční a vychovává krásné a způsobně se chovající osobnosti. Má to ale jeden háček. Musí se dělat dobře.

Výchova tak zvanou nevýchovou je nesmírně náročnou disciplínou, kterou si každý rodič může zvolit a může se naučit nejen sám s dítětem dobře pracovat a vést ho ke krásnému osobitému životu, ale také sám sebe mnohé naučí.
Proč ale tedy existují nevychovanci?

Možná je tento dotaz na místě a vůbec se mu nedivím. Na ulici vidíte spoustu nezvedených capartů, které se chovají vyloženě nehorázně. Učitelky ve školách se bojí děti napomenout, aby na ně nenaběhli jejich rodiče, kteří přece moc dobře vědí, jaké jejich děti jsou, a že si na ně učitelka zasedla.
Problém je zcela jednoduchý. Výchova nevýchovou je tak náročná na její realizaci a jde tak silně proti všemu, co se dá představit pod slovem nevýchova, že je to až k nevíře.

Tedy základem samozřejmě je, že dětem nastavíme hranice. Tyto hranice jim nastavujeme samozřejmě od prvního dne, kdy se narodí, protože jim stanovíme denní režim, který se snažíme dodržovat, aby dítě bylo klidné, v obraze a v bezpečí.

A takové hranice je vlastně potom potřeba udržovat při všem a v každém dalším jednání, učení, diskutování. Určitě každý rodič musí stanovit hranice. Základ takového druhu výchovy nevýchovou je mluvení s dítětem a vytváření kompromisů na základě diskuze a na základě pevně stanovených hranic.
Tedy děti, které nezdraví, pohrdají autoritou, chovají se jako čuňata a podobně určitě nejsou vychováváni stylem nevýchovy, ale jsou to prostě zanedbaní jedinci, kteří by si zasloužili spíše převychovat. A hned po nich tedy i rodiče, kteří toto dopouští.

Mít děti je krásné, a proto hledejte cesty a začněte u sebe!